Plumlov

Voda voda voda  

Z deníčku Celdy

díl VIII.: Voda můj kámoš - Celda váš kámoš

 Je pondělí a i když jsem strašně unavená musím se ti svěřit deníčku se svými zážitky a je jich opravdu hodně. Asi skoro nejvíc za můj krátký dosavadní život. Byl to takový víkendový maratón vodní práce a her. Jako vždy když jedeme na nějakou akci byla jsem netrpělivá a natěšená tak moc, že jsem Majdu uháněla svým breptáním k rychlejšímu naložení věcí do auta a následnému odjezdu. Konečně jsme vyrazily a i když cesta trvala jen chvíli, zdála se mi v tom horku nekonečná.Po příjezdu do campu Žralok se vítáme se všemi přáteli, ať jsou dvounozí či čtyřnozí.Kdybych ti je měla deníčku všechny vyjmenovat už bychom se nedostala k jádru mého vyprávění a tak jen pár jmen mých kámošů Berry s Anelii, Mariánka, Falco, Ronny, Gaunyš, Lady, Aisha a z nastupující generace Ranny,Fíbí, Frenky a náš nový kámarád Jumbo. Zahlédla jsem ale i další nové tváře, které dorazili z celé republiky.

Nemůžu se dočkat až vyrazíme na vodu a tak aspoň na chviličku se jdu s Majdou ochladit do rybníčku.Je to byla paráda!!!!!!!!!!Hlavně je tu dlouhá pláž a tak přístup k vodě je super. Také jsme si vyzkoušeli nastupování a sezení v novém klubovém člunu, který otestujeme v průběhu víkendu. V podvečer čekáme na příjezd dalších účastníků a při společné siestě dvounozí kamarádi usrkují kávičku a přikusují ořechové šneky, které Majda upekla.Všem moc chutnaly a tak Majda přislíbila na příští akci, že je opět napeče a to v poměrně větším množství, jelikož tato várka byla dosti malá ( jen poloviční dávka – ta Majda je ale šetřílek, že?). A než se všichni sjeli, tak je večer a to je čas dvounožců na pokec u dobrého moku, vlastně u všeho co teče kromě vody z vodovodu.

Po ranní venčící procházce jsem s Majdou připravena na dnešní akce, jsme rozděleni na 2 poloviny. Naše půlka odchází na suchou přípravu a společně pod vedením Lidušky Fialové si opakujeme povely z minulé vody a učíme se pár nových jako např. „ Přines pádlo“. Druhá polovina účastníků začíná výcvikem ve vodě. Jakmile dokončíme suchou přípravu přesunujeme se k vodě a čekáme až kolegáčkové dokončí tzv. práci ve vodě. Konečně přichází řada i na naši půlku skupiny a s vervou se vrhám do plnění úkolů pod vedením Majdy.Než začneme s výcvikem navléká mi Radek nějaké postroje či co. Majda mě ale ujišťuje, že se nemusím ničeho obávat, že je to pomůcka pro ty tonoucí, kteří se mohou zachytnout sami za tento postroj se záchrannými kruhy a madlem.A tak jsem v klidu. Opakujeme si už známe a mnohokrát opakované aportování, ale já jsem ráda, že Majdě můžu přinést vše od svého aportu, přes různé kroužky, až po neviditelný aport, který slouží hlavně jako nácvik pro zdokonalení se v záchraně Lojzy, který se opět nechal zlákat vodní hladinou a určitě je rád, že ho znovu a znovu zachraňuju.Když jsem zvládla vytáhnout Lojzu tak zkouším zachránit i našeho vodního mužíčka – Ráďu Fialu. I to se mi daří a mám proto nárok na odpočinek. Nemysli si deníčku byla to celkem fuška a to jsem ještě nevěděla co mě čeká odpoledne.

 Abych trošku proschla, vyrážíme a Majdou na obhlídku zámku a také se chce Majda zastavit v obchůdku.U nákupního střediska potkáváme Břeťu a Ivu. Břeťa vláčí velkou tašku a tak máme strach, že už vše vykoupili.Ale není to tak a my se dovídáme, že už je zavřeno. Majda se nechá zlákat Břeťou k návštěvě místní hospůdky pod zámkem a to nejen k popíjení zlatavého moku, ale i k společnému obědu na který dorazí i Eva.Ronnyho raději nechala v campu asi měla strach, že by pak na ni nezbylo nic, no možná jen hranolky…cha,cha,cha. Musím však říci , že i o mě bylo postaráno. Břeťa obstaral i pro mě osvěžení - chladnou vodičku – haf, haf moc mu touto cestou děkuji. Při zpáteční cestě kdy jsme se vracely ještě s dalšími účastníky sobotního tréninku si Majda odváží vzpomínku, a to ve formě tzv. silniční vyrážky. Pro ty, kteří případně neví o co jde, tak si Majda naryla svůj čumáček o silnici no spíš koleno a lítko, ale nesla to statečně.

Kolem třetí hodiny opět vyrážíme k vodě, tentokrát nás čeká kondiční plavání. Majda nastupuje do člunu a má za úkol odpádlovat od břehu co nejdál a já ji mám pak přitáhnout zpátky ke břehu.Jenže Majdě se to moc nedaří a tak jí pomáhají žabí mužíčci Tomáš a Honza a já je následuji. Po uplavání určené vzdálenosti mi Majda dává konec šňůry, která je zesílení, tak aby mi neklouzala mezi zoubky a abych se mohla ji mohla líp uchopit a odvážím ji s pomocí navigátorů a za vydatné podpory Majdy ke břehu. Také si zkoušíme již na vodě nastoupení a jízdu ve člunu spolu s Majdou .Musím deníčku pochválit svého brášku Falca, protože ten jel dokonce ve člunu sám a moc se mu to líbilo. Po opakovaném prověření nejen mé kondice opouštím i když nerada chladivou vodičku a na terásce u chatičky odpočívám, abych si mohla vychutnat večeři. Majda je Míšou vytržena z lenošení a pozvána k poradnímu ohni, kde se dovídá úspěchy i neúspěchy ve výcviku jak na suchu, tak i ve vodě.Lída hodnotí suchou přípravu a Tomáš s Radkem pak naše výkony ve vodě. Dovídám se že jsme se ve spoustě věcí zlepšily, ale abychom neusnuly na vavřínech máme podle Radka stále co zlepšovat. Po nočním grilování, které bylo opravdu výtečné a debatě s přáteli se ukládáme k spánku dnes snad usneme dřív. Majda totiž minulou noc usnula až o půl třetí, kdy přestala hlasitá diskoška z restaurace dole v kempu.

 Je neděle ráno a po snídani jsme se s Majdou dostavily na výchozí pozice tedy do společenské pod širým nebem. Místo původního času 8:30 se začíná v 9 hodin a naše skupina v trošku jiném složení začíná opět přípravu na suchu.Lída volí místo ve stínu nedaleko rybníčku a já se nemohu plně soustředit na nácvik a tak první ukázka mé poslušnosti je hodnocena výkonem na pětku nebo i horší známkou pokud by se ve škole dávala.Ale u dalších cviků se už po domluvě za strany Majdy dávám do kupy a soustředím se abych je zvládla na jedničku tak jako v sobotu. Na závěr si opakujeme opět povel „přines pádlo“ a já se dostávám opět do formy. Pak přecházíme k rybníčku a začínáme kondičkou u Honzy Zaňáta. Majda každopádně musí zlepšit pádlovací techniku, abych si mohla pořádně zaplavat.Po rozproudění přecházíme k týmu č.2 a tím jsou Tomáš a Radek.Ti si na mě připravili dosti zákeřnou situaci,ale já jsem to ustála a ukázala, že se nenechám zmást a navíc, že i když se rozhodnu donést poslední z vhozených aportů a ten předcházející si odložení, tak že po přinesení toho posledního vrátím a donesu i ten odložený. Pak jsem začala procvičovat i nový povel „ přines pádlo“ a šlo mi to taky dobře. Jsme už všichni dosti unaveni a tak se psí chlapáci rozhodli, že nám ukáží jak se umí poprat a tím si pozvednout svoje ego. Napřed Ronny s Gaunyšem a pak si to rozdal Falco a opět u toho byl i Gaunyš, ale tentokrát v tom byl nevině. Následky nebyly nějak drastické jen malé škrábnutí si odnesl z boje Ronny na své přední tlapce.

Blíží se konec našeho víkendového maratónu a naposledy se scházíme v naší společenské a probíráme úspěchy i neúspěchy dnešního dopoledne.I dnes se rozdávají pochvaly i rady jak lépe zvládat všechny naučené cviky a povely, tak abychom příště mohli opět o kousíček dál v naší touze po vyšších cílem. Teď už nás deníčku čekalo balení a loučení s osadníky putovního tábora. Všichni jsme si slíbili, že se uvidíme již na dalším místě našeho putování po naší malé zemičce a to Celné, kde bude dovolená našeho novofundlandského klubu.

Haf dopsala jsem Celda

samozřejmě pod dohledem statné ošetřovatelky Majdy